DetectaGas

picture

Otestujte si své detektory CO pomocí našeho kalibrovaného plynu oxidu uhelnatého a patentované testovací soupravy.

Podrobnosti

DetectaSmoke

picture

Fusce vehicula dignissim ligula.
Vestibulum sit amet neque eu neque suscipit consequat quis vel risus.
Vestibulum vehicula purus nec dui

Podrobnosti

Výběr detektoru

picture

Všechny detektory CO by měly být testovány externím zdrojem kalibračního plynu.
Musí splňovat BS EN nebo UL normy

Podrobnosti

Proč si pořídit a proč testovat detektor CO.

Otrava oxidem uhelnatým (CO) je významným zdravotním, sociálním a ekonomickým problémem ve většině vyspělých zemí světa. Otrava oxidem uhelnatým zaujímá první místo mezi náhodnými otravami v Evropě i severní Americe.

V České republice je obecně velice nízká úroveň znalostí a informovanosti obyvatelstva v problematice nebezpečí otravy oxidem uhelnatým. V povědomí veřejnosti včetně veřejnosti odborné je pevně zafixována mylná informace, že při hoření například zemního plynu nehrozí žádné nebezpečí!

Bohužel to není pravda. V praxi při hoření každé látky obsahující v molekule atom uhlíku (kromě oxidu uhličitého) vzniká i určité množství oxidu uhelnatého. Závisí jen na dostupnosti kyslíku na teplotě a délce hoření. Každoročně je na území ČR přijata na nemocničních pracovištích celá řada osob k léčbě. Některé z těchto osob jsou již ve stavu bezvědomí s vysokou hladinou COHb v souvislosti s dlouhodobým vystavením koncentrace CO vlivem užití např. plynové trouby v kuchyni za účelem přitápění obytných prostor. Během hurikánu Katrina v USA roce 2005 bylo 51 osob postiženo otravou CO (z toho 5 osob smrtelně) v souvislosti s výpadkem elektřiny a používáním nevhodných zařízení (např. grilovací soupravy na dřevené uhlí) k ohřevu obytných prostor a užíváním dieselových agregátu na výrobu elektřiny (spalovací motory produkují CO) uvnitř obytných prostor nebo venku v blízkosti oken.

Výskyt oxidu uhelnatého v prostředí a zdroje otravy

V atmosféře je CO běžně obsažen v koncentraci nižší než 0,001% (10 ppm), přičemž ve venkovských oblastech je koncentrace nižší než v městských aglomeracích. Vzniká jako vedlejší produkt nedokonalého spalování uhlíkatých látek nejčastěji:

  • při hoření plynu prostřednictvím různých spotřebičů na zemní plyn nebo propan-butan (oba tyto užitkové plyny jsou primárně netoxické) ve špatně ventilovaných malých prostorách, kde při nedokonalém hoření a spalování uhlíku dochází k produkci CO (koupelny s průtokovým ohřívačem vody, kabiny řidiče v kamiónech a automobilech).
  • ve výfukových plynech benzínových či dieselových motorů automobilů či jiných strojů, které obsahují vysoké procento CO- v uzavřeném či nedostatečně větraném prostoru muže dojít k jeho toxickému působení (garáže, výrobní haly, studny, sportovní haly, zimní stadiony, ale také rušné křižovatky velkoměst, vodní plochy při závodech závodních člunu apod.).
  • jako součást kouřových zplodin při hoření v ohništích a krbech, kde při nedokonalém odvodu spalin komínem v nedostatečně větraných místnostech dochází k jeho hromadění
  • vzniká při požárech uvnitř budov, přítomností dalších toxinů z různorodých hořících látek, které otravu dále modifikuje a komplikují (fosgen, kyanidy)
  • vzniká v průmyslových provozech, u vysokých pecí při výrobě oceli, muže se hromadit v nedokonale odvětraných důlních provozech

Četnost otravy CO v populaci

V České republice incidence otrav po prudkém poklesu v 80. a 90. letech v souvislosti s přechodem svítiplynu na zemní plyn a zavedením katalyzátoru u motorových vozidel mírně stoupá. Roční celkové množství případů je odhadováno na 1000-1500. Přesné údaje nejsou dostupné, ale je pravděpodobné, že skutečné množství bude mnohem vyšší. Např. v sousedním Polsku bylo v roce 2007 hospitalizováno 46 500 osob, z toho 26 500 mužů a téměř 20 000 žen, což činilo 12,2/10 000 populace! Z údajů největší zdravotní pojišťovny VZP počet ošetřených osob v jednotlivých okresech ČR činí 2-10 osob na 100 000 obyvatel za rok (nejvíce v Karlových Varech, Plzni, Karviné, Praze, Liberci a Brně).

Dle údajů statistických úřadů je počet hospitalizovaných osob 200-220, z toho přibližně 50 osob je hospitalizováno na jednotkách intenzívní péče. Jako příčina smrti je stanovena otrava CO u 140-150 osob ročně.

Nebezpečí oxidu uhelnatého v domácnostech

Zvyšování počtu postižených osob je mimo jiné způsobeno nárůstem spotřebičů, které oxid uhelnatý produkují a zejména zanedbáváním pravidelných revizí a kontrol topidel, ohřívačů vody, plynových kotlů, údržby a čištění komínů a spalinových cest. V každé místnosti s umístěným spotřebičem by měla být dostatečným způsobem zajištěna cirkulace vzduchu a mělo by být zajištěné větrání. Není přípustné, aby místnosti s instalovaným spotřebičem (koupelna, kuchyň, kotelna, atd.) byly zcela uzavřené! Je nutné ponechat otevřený průchod či otvor dostatečné velikosti (otevřené dveře, okno, větrací otvor, šachta či světlík). Při provozu spotřebiče a hoření paliva dochází ke spotřebě kyslíku. Pokud je kyslíku dostatek, molekula uhlíku obsažená v metanu se hořením přeměňuje na oxid uhličitý. Pakliže nedochází k cirkulaci čerstvého vzduchu dochází k spotřebování kyslíku a molekula uhlíku se přeměňuje jednak na oxid uhličitý a jednak na velmi jedovatý oxid uhelnatý. Za nepříznivých povětrnostních a rozptylových podmínek může dojít k zpomalení odtahu spalin či dokonce k jejich zpětnému tahu. Obecně platí zásada, že čím vetší rozdíl teplot, tím lepší komínový tah. Podobně je tomu v případě nedostatečné průchodných spalinových a komínových cest (komín ucpaný sazemi, usmrceným ptákem či ptačím hnízdem) může dojít k průniku kouřových spalin dovnitř obytných prostor. Výjimkou nejsou ani hromadná úmrtí několika osob bydlících v různých bytových jednotkách při poruše odtahu spalin mrtvým ptákem zapadlým do průduchu komínu (5 usmrcených osob, Ostrava, 1996). Moderní zařízení jsou vybavená čidly zpětného tahu (komínovou pojistkou), které v takovém případě mají spotřebič vypnout, ovšem ani u tohoto jištění neexistuje stoprocentní účinnost ochrany.

Jak poznáme, že se jedná o otravu CO?

Poznat tuto diagnózu je někdy velmi obtížné i pro profesionály. Celosvětově se udává, že až v jedné třetině případů není rozpoznána! Příčinou je to, že drtivá většina příznaků otravy jsou problémy nespecifické, obvyklé i u jiných onemocnění (nachlazení, začínající virová infekce, střevní problémy, otrava jídlem, mozková mrtvice apod.). Na možnost otravy CO musíme myslet nejen my sami, ale také záchranné složky jako jsou hasiči, záchranáři či zdravotníci všech kategorií. Vždy je nutné podotknout, že pokud zdravotním problémům předcházely problémy se spotřebičem, karmou, kotlem, popřípadě krbem (neodborná oprava spotřebiče či kouřovodu, neobvyklé hoření paliva, kouřový zápach, opakované zhasínání plamene, někdy se udává taktéž žluto-oranžové zbarvení plamene!) nebo pobyt v uzavřené místnosti a práce s přístrojem na benzínový či dieslový pohon. Na možnost nezřídka upozorní příslušníci hasičského záchranného sboru, jejichž součástí technického vybavení by mělo být měřící zařízení toxických plynů, které mnohdy signalizuje velmi zamořené prostředí oxidem uhelnatým. V závislosti na koncentraci CO ve vdechované směsi a délce pobytu v prostředí dochází k rozvoji různých příznaků:

  • mírnější příznaky: nevolnost, zvracení, bolesti hlavy nebo na hrudi, závratě, slabost, psychické příznaky.
  • závažnější intoxikace: přistupují neurologické příznaky, dochází k poruše vědomí

S lehčím stupněm otravy se pacienti obvykle dostavují k praktickému lékaři či na interní ambulanci. Zde je neobyčejně důležité nezapomenout oznámit souvislost s možným zdrojem otravy (viz výše). K těžším případům s rychlým rozvojem příznaků jsou zpravidla voláni záchranáři. Postižení pacienti jsou systémem záchranných služeb převezeni zpravidla na interní ambulanci, či urgentní příjem nemocnice. Zde jsou postižení ošetřeni dle aktuálního stavu, důležitou součástí je podání kyslíku ať za normálního tlaku nebo podáním kyslíku za podmínek zvýšeného tlaku ve specializovaném léčebném centru (v přetlakové komoře).

Prevence

Problematikou prevence, ani následky otravy oxidem uhelnatým se v České republice až na výjimky nikdo programově a cíleně nezabývá (státní orgány, zdravotní ústavy, orgány regionální samosprávy, orgány požární ochrany). Problematika průmyslových otrav je výjimečná, jelikož zákon ukládá ve většině případů průmyslovým podnikům si do svých rizikových provozů pořídit detektory a hlásiče jak požáru a kouře tak oxidu uhelnatého. Výskyt otrav se tak v těchto prostorách minimalizuje. Nejhorší je situace právě v domácnostech. Nejrizikovější je období listopad - březen, kdy riziko a incidence otravy stoupá až desetinásobně oproti ostatním měsícům. Cílem je zesílit aktivitu v této oblasti, navázat hlubší spolupráci mezi obory, orgány požární ochrany, policií, legislativci. Dále zajistit a využít finanční prostředky na celonárodní kampaně v médiích, tisku, televizi, které by upozorňovaly na nebezpečí této otravy a preventivní opatření. Kromně spalinového jištění v moderních palivových spotřebičích existuje i možnost instalace hlásičů a detektorů oxidu uhelnatého.

Detektory výskytu oxidu uhelnatého

Velmi moderní prostředek prevence představuje instalace měřících zařízení a detektorů CO značky Kidde v domech či bytech. Tato zařízení se umisťují přímo do obytných místností, jsou napájená z běžných baterií a podle amerických studií jsou schopna zabránit až 50 procentům případů otravy oxidem uhelnatým. Optimálním a nejúčinnějším řešením by bylo prosadit ze zákona povinnost instalace těchto hlásičů ve všech domácnostech s výše uvedenými zdroji tak jak je běžné ve vyspělých zemích.

Návod k prevenci otravy oxidem uhelnatým (volně dle CDC, USA)

  • zajistěte kontrolu a servis topného systému, karmy a jiných systému na tuhá, tekutá či plynná paliva oprávněnou osobou 1x ročně - instalujte detektor oxidu uhelnatého v domácnosti a vyměňujte baterie 2x ročně při změně letního a zimního času
  • pokud zazní alarm detektoru, urychleně opusťte obytné prostory a zavolejte 112 - při podezření na otravu (bolesti hlavy, závratě, nevolnost) okamžitě vyhledejte odbornou lékařskou pomoc
  • nepoužívejte dieselový agregát, gril na dřevené uhlí, troubu, kempingový vařič nebo jiné podobné zařízení uvnitř domu nebo bytu
  • nenechávejte běžet motor auta uvnitř garáže ani při otevřených vratech
  • nespalujte nic v kamnech ani krbu, pokud není zajištěn odvod spalin komínem
  • nevytápejte dům nebo byt plynovou troubou

Nepodceňujte tuto zákeřnou otravu- ne nadarmo se říká, že oxid uhelnatý je tichý zabiják!

Další cenné internetové zdroje: www.kidde.eu, www.fireangel.cz, www.safe-home.eu, www.safeeurope.cz

Oxid uhelnatý !

Co je oxid uhelnatý (CO)?
Jedovatý plyn, bezbarvý a bez zápachu... čtěte >>

Jaké jsou hlavní zdroje CO?
Výsledek nedokonalého spalování fosilních paliv... čtěte >>

Jaké jsou zdravotní účinky?
Škodlivé účinky - redukuje dodávku kyslíku do těla... čtěte >>

Účinky Karboxyhemoglobinu (COHb)
Váže se na červené krevní barvivo hemoglobin. čtěte >>

Jak zabránit otravě CO?
Pravidelné roční revize a prohlídky systémů ... čtěte >>

Jak je to s detektory oxidu uhelnatého?
Lze použít jako preventivní, záložní řešení... čtěte >>

Výběr detektoru oxidu uhelnatého
Musí splňovat BS EN nebo UL normy. čtěte >>

picture